Často se na mě obracíte s dotazem,
zda cizojazyčnými hrátkami nemůžete jakožto rodiče-nerodilí mluvčí něco
pokazit. Odpovídám na to vždy stejně – nemůžete. Předpokladem je ale, že dítě
dostatečně obklopíte cizím jazykem i z jiných kvalitních zdrojů, ve
kterých rodilí mluvčí figurují. Můžou to být audio nebo video nahrávky, ale nic
se nevyrovná reálné situaci, kdy dítě vystavíte interakci s rodilým
mluvčím. Ne každý ale máme mezi známými nebo kamarády rodilé mluvčí. Ideální
příležitostí jsou tedy jazykovky a jejich kurzy pro nejmenší.
V Česku je jazykových škol snad víc než
řepky olejné, to ale neznamená, že všechny vědí, co dělají. A u jazykových škol
zaměřených na kurzy pro děti to platí dvojnásob. Na co se tedy při výběru
zaměřit, abyste později nelitovali?
Podle čeho si vybrat?
Chtělo by se mi napsat, že rodilý
mluvčí je podmínkou, ale bohužel ne vždy je to možné (zejména pokud nejste
z většího města). Nejde jen o to, že má mnohem přirozenější a spontánnější
projev než lektoři čeští. Liší se i gesty, zvyky a vůbec celkovým stylem
chování, což je pro děti zvyklé na české prostředí velké lákadlo. Rodilý mluvčí
však není zdaleka automaticky zárukou kvality. Ověřte si, jakou má lektor, který
povede kurz, kvalifikaci a zkušenost s dětmi. I u českého lektora hraje největší
roli kvalifikace. Sama jsem – bohužel – byla svědkem situace, kdy mladičká
česká učitelka angličtiny ve školce neuměla dát spontánně dohromady jednoduchou
otázku! Pokud se můžete rozhodnout mezi rodilým vs. českým lektorem
s obdobnou kvalifikací a zkušeností, volte jednoznačně rodilého mluvčí.
Kvalitní jazykové školy by měly nabízet
ukázkové lekce zdarma – pokud mají skvělé lektory a profi koncept, budou se
jimi chtít pochlubit. Určitě tyto lekce využijte, ale mějte na paměti, že jde
pouze o ukázku, nikoli klasickou hodinu. Na ukázkové hodině se sejde více
rodičů, více dětí, všichni jsou tam poprvé a nic není zaběhlé. Je to spíše
takový test sympatií, i když velmi důležitý. Reakce vašeho dítěte – zejména
pokud je malé – by neměla být rozhodujícím kritériem. Nemusí být zrovna dobře
naladěné, navíc malé děti potřebují prostředí a aktivity poznávat opakovaně,
než je přijmou za své. Důležité je, jestli se atmosféra, koncept a lidé, kteří
v jazykovce pracují, líbí vám osobně.
- Dopravní dostupnost a načasování
U malých dětí je velmi důležité, aby
byl kurz snadno dostupný, ne příliš daleko od vašeho bydliště a jeho návštěva
tak nezabrala půl dne. Nám se u několika ukázkových lekcí stalo, že jsme
dojížděly příliš daleko, což nám narušovalo denní režim a celá akce pak
pozbývala smysl. Vyberte si také kurz, který časově vyhovuje režimu dítěte.
Nemá smysl s dítětem chodit na kurz, který se časově kryje s jeho obvyklým
odpočinkem. Několikrát jsem byla na různých kroužcích svědkem toho, kdy dítě
dostávalo záchvaty vzteku a maminky ho omlouvaly: „No, když on normálně touhle
dobou spí.“ Raději ho nechte spát a zvolte jiný kurz, nebo počkejte na další
semestr.
Koncepce lekcí by měla zohledňovat věk
dětí a jejich potřeby. Cílem by mělo děti přirozeně vystavovat cizímu jazyku
formou hry a smyslových a senzomotorických prožitků. V žádném případě by
neměl být kladen důraz na „akademické“ zvládnutí nějaké látky. Jazykovka by
měla být schopná a ochotná vám dopředu poskytnout přehled své koncepce v písemné
formě. Koncepce by měla jasná, aby se v ní rodič snadno zorientoval a měla
by doporučovat navazující aktivity, které může rodič samostatně rozvíjet s
dítětem v domácím prostředí.
Čím menší skupina dětí, tím lépe. Malé
děti doprovází rodič, takže si musíte ke každému dítěti započíst i dospělý
doprovod, abyste získali přehled o konečném počtu lidí na lekci. Na jednoho
lektora bych jako ideální počet viděla maximálně 5 až 7 dětí. Pokud je menší,
hurá!
Během ukázkové lekce byste také měly
mít možnost seznámit se s prostředím jazykové školy. Mělo by zohledňovat i
ty nejmenší – jak je to s kočárky, je na ně v jazykovce prostor?
Budou si mít děti kam sednout a pokud jen na zem – jsou místnosti
v chladnějších obdobích dostatečně vytápěné místnosti? Na několika kurzech
se mi stalo, že měly strašně studené podlahy (zejména ve starších činžovních
domech) a nebylo to vůbec nic příjemného.
Ne všechny jazykové školy se specializují
vyloženě na děti. Pokud máte možnosti si vybírat, volila bych takovou, která se
věnuje výhradně dětem. Logicky vzato bude mít větší kapacitu a možnosti
připravit kvalitní kurz pro děti, než jazykovka, která zvládá i kurzy zaměřené
na certifikáty pro dospělé nebo Business English pro manažery.
Na co si dát pozor během kurzu
Než si dítě zvykne na novou aktivitu,
nové prostředí a nové lidi (vše navíc v cizím jazyce), může to trvat.
Pamatuju si, že naše úplně první lekce s Májou byly hotová katastrofa.
Nikdy nechtěla dělat to, co se zrovna dělalo, zůstat celou dobu v jedné
místnosti nebo vracet pomůcky z právě ukončené aktivity. Když jsem viděla,
že už ostatní příliš ruší, jednoduše jsme se sebraly a odešly z místnosti
na chodbu, chvíli tam pobyly a pak se vrátily zpět. Když ani to nezabralo, šly
jsme domů o chvíli dřív. Příště už to bylo o fous lepší.
Některé maminky si chodí do kurzů pro
nejmenší odpočinout. Sednou si opodál, vytáhnou mobil a dítě postrčí dopředu
dění. Obzvlášť u jazykových kurzů pro nejmenší ale toto nefunguje, dítě
potřebuje vést nejen lektorem. Jádro lekce by mělo být postaveno na tandemu
lektora a rodiče. Rodič svoje dítě zná mnohem lépe a dokáže lépe předvídat jeho
reakce, korigovat jej i motivovat. Pokud navíc dítě vycítí, že je to místo, kde
se mu rodič chce plně věnovat, bude mnohem ochotnější spolupracovat i
s lektorem. Prostě buďte u všech aktivit, pomáhejte svému dítěti a
podporujte ho.
Spousta maminek má tendenci překládat
vše, co lektor řekne. Tím ale bere dítěti možnost jazyk přirozeně vnímat
podobně, jako od narození vnímá svoji mateřštinu. Nesejde na tom, že nerozumí
všemu, jádro určitě z kontextu pochopí a zbytek si odvodí. Může nastat
situace, kdy se cítí nepříjemně, nesvé nebo v úzkých, v takových
případech mu můžete pomoci láskyplným přístupem a promluvit na něj
v mateřštině. Dělejte to ale opravdu výjimečně. Já sama se někdy musím
držet. Rozhodujícím měřítkem je pro mě nálada dcery – když vidím, že se chýlí
bouře, ať už je příčina jakákoli, přejdu do češtiny, ale snažím se stejnou
informaci ještě zopakovat anglicky. Malé dítě si vlastně ani neuvědomuje, že
něco dělá v jiném jazyce, ono tím jazykem žije. Pokud se budete dvou,
tříletého dítěte ptát Jak se řekne anglicky jablíčko?, můžete
si být jisti, že otázku ani nepochopí. Pokud mu ale na anglickém kurzu lektor
ukáže jablíčko a zeptáte se What is it?,
suverénně odpoví Apple.
Každé dítě je jiné už od narození.
Některé děti mohou k jazykům inklinovat přirozeně už od začátku, v jiných se
musí láska trpělivě podporovat, u některých se třeba ani nepodaří zažehnout
jiskřička zájmu (i když si myslím, že vše záleží na trpělivosti a vynalézavosti
rodiče). Jedna zásada ale platí pro všechny – nenuťte dítě do ničeho. Pokud si
zrovna chce hrát s kohoutkem u dětského umývadla, zatímco ostatní děti sledují předčítání
z knížky, kousněte se do rtu a nechte ho. Pokud nehrozí, že něco rozbije,
zůstaňte na svém místě a sledujte dění v kroužku, zapojujte se, jako by tam
dítě bylo s vámi. Dříve či později se k vám přidá.
Nenechte se odradit prvními neúspěchy,
u nás se také jakákoli nová aktivita většinou setkává s nezájmem nebo
odmítáním. A nemusí to být zrovna cizí jazyk. Pokud mi záleží na tom, aby si
dcera k aktivitě vybudovala pozitivní vztah, nenechám se jen tak odradit několika
prvotními odmítnutími. Vymyslím nový způsob, jak na to a ono se to časem nějak
poddá.
Mějte vždy na paměti, že smyslem kurzu
není, aby dítě bylo napřed před ostatními vrstevníky. Nikdy. Smyslem je, aby si
dokázalo přirozeně hrát v prostředí, které je cizojazyčné, a takto cizí jazyk postupně osvojovat. Aby mohlo vnímat
cizí jazyk už od raného věku a považovalo ho za něco, co je mu blízké, s čím se
nebude muset v budoucnu ve škole „prát“.
Ani sebelépe připravený kurz (zpravidla
60 min týdně) vaše děti perfektně cizí jazyk nenaučí. Kurz je spíše třešinka
na dortu, místo, kde si dítě může zažít cizí jazyk v novém světle mimo domácí
prostředí. Jak moc to dítěti přirozeně půjde, už bude záležet jen na vás.
Napadá
vás ještě něco? Budu ráda, když se podělíte o vaše zážitky, dojmy a nápady. A v
neposlední řadě i o doporučení na konkrétní kurzy!
Štítky: Jak si začít hrát v cizím jazyce